Radiožurnál

Přesvědčí české úřady Evropskou komisi, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů? Proč se katolická církev rozhodla už dál nevystavovat lebku svaté Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještědí? A jak by měla Severoatlantická aliance odpovědět na ruské provokace na svém východním křídle?

Proč museli žáci pátých a devátých tříd v rámci plošného testování z češtiny a matematiky odpovídat na citlivé otázky o rodinných poměrech nebo duševním stavu? Proč o tom žáci, rodiče ani ředitelé základních škol nevěděli dopředu? A jaké z toho plyne poučení pro Českou školní inspekci? „Příště zvolíme takové cesty, aby se ta informace včas dostala až k zákonným zástupcům,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu náměstek ústředního školního inspektora Petr Suchomel.

Jaký dopad na fungování veřejnoprávních médií může mít návrh na osvobození některých skupin od poplatků? V čem by mohly být výhody a v čem rizika případného prodeje státního výrobce střelného prachu Explosie? A pomůže pacientům, že praktičtí lékaři budou moct od července předepisovat víc druhů léků?

Fotografka Alžběta Jungrová patří už tři dekády k nejvýraznějším osobnostem české dokumentární fotografie. Držitelka ocenění Czech Press Photo i autorka unikátních instalací propojuje reportáž a intimní emoci. V rozhovoru mluví o dlouhodobých dokumentárních projektech se záchranáři, cestě do Konga i o tom, proč je dnes důležitější než kdy dřív umět fotografie nejen pořizovat, ale také vybírat. „Naučit se dobře vybírat je půlka celé práce,“ říká.

Vysokoškolačka Viktorie v dětském domově bydlí od 15 let. Její matka má psychiatrickou diagnózu a o děti se nezvládla starat, vysvětlila Viktorie v první sérii časosběrného projektu Bydliště: Dětský domov. Teď bydlí ve cvičném bytě v pražských Klánovicích a chystá se na zářijové státnice.

Klára N. z první série časosběrného projektu Bydliště: Dětský domov vstoupila oficiálně do samostatného života. Odešla z olomouckého dětského domova a pobírá zaopatřovací příspěvek, který jí pomáhá v začátcích. Studentka filmové režie v dětství zažila týrání a sexuální zneužívání.

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.

Francie má za sebou výjimečnou dražbu. Aukční dům Artcurial vydražil původní schodiště z Eiffelovy věže. Má čtrnáct schodů a propojovalo druhé a třetí patro slavné pařížské památky. Francouzský sběratel za něj zaplatil v přepočtu skoro jedenáct milionů korun.

Škatulata na Úřadu vlády. Protidrogový koordinátor končí, agenda se přesouvá pod ministra Vojtěcha. Babiš tím ale může narazit. Proč? Jak to jeho lidé obhajují? A co teď bude s Pavlem Bémem? Hostem Vinohradské 12 je Martin Čaban, komentátor serveru SeznamZprávy.cz. Ptá se Matěj Skalický.

K přijetí na gymnázia v Praze potřebují žáci výrazně víc bodů než v jiných částech republiky. Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? Je namístě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? A jaká je budoucnost plošného testování žáků 5. a 9. tříd? Poslechněte si politickou debatu u kulatého stolu.

Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? A je na místě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? Diskutují Jan Berki, místopředseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport ze STAN, Miroslav Krejčí, místopředsedseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport z Motoristé sobě, Robert Plaga, ministr školství za hnutí ANO a Renáta Zajíčková, místopředsedkyně výboru pro vzdělávání, mládež a sport z ODS. Moderuje Tomáš Pancíř.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.

Proč se letošní testování žáků pátých a devátých tříd základních škol stalo terčem široké kritiky? Čekají ukrajinské uprchlíky v Česku nové povinnosti, pokud chtějí být držiteli takzvané dočasné ochrany? A jak ruská agrese proměňuje ukrajinskou kulturu?

Zjistili jste, že nemáte telefon. Nejspíš jste ho někde zapomněli, v horším případě vám ho ukradli. Naštěstí se vám během několika hodin ozvala společnost Apple, že se zařízení našlo a pro jeho navrácení stačí vyplnit formulář online. Pozor, je to propracovaný podvod, a hrozí vám krádež peněz z účtu. Jak podvod funguje?

Jednou z událostí divadelní sezóny je inscenace Funerál v La Fabrice – téma pohřebnictví a poslední chvíle života podané s nadhledem a nebývalým vtipem. A za celým projektem stojí herečka Vanda Hybnerová. „Položila jsem se do tohoto tématu, protože mě vždycky bavilo, když se na pohřbu stalo něco, co mi odvedlo pozornost od nekrofilie, smutku, patosu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Na co vše se mohou diváci těšit?

Samuel K. se dostal do dětského domova náhle po smrti babičky, když mu bylo 11 let. V pokračování časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov dnes už jako třináctiletý popisuje, že založil kapelu, dál hraje fotbal a díky hostitelům se podíval několikrát do zahraničí.

Celosvětový zájem o Grónsko sice od ledna opadl, a pozornost Donalda Trumpa teď mají spíše jiné části světa, úplně se na největší ostrov světa ale nezapomnělo. Důkazem je i konference Budoucnost Grónska, která se minulý týden konala přímo v hlavním městě Nuuku. Evropská unie na ni vyslala eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu, Český rozhlas pak zpravodajku Zdeňku Trachtovou

Homeopatika jsou placebo, tvrdí španělské ministerstvo. Není samo. Na jakém principu vlastně mají homeopatika fungovat? A jsou to teda léky, nebo ne? Vysvětluje Pavel Jungwirth z české Učené společnosti, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ptá se Matěj Skalický.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomínala Maria Pekařová z Brna na událost, k níž došlo několik týdnů po porážce nacismu.

Proč kvůli přesunu agend z vlády na ministerstva rezignují někteří členové vládních rad? Co ukázaly první sudetoněmecké dny na českém území? A jakou zprávu o dnešním světě přinášejí vítězné filmy festivalu v Cannes?