Mladýpodnikatel.cz

Šimon Pánek je jednou z nejvýraznějších postav českého neziskového sektoru. Je spoluzakladatelem a ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni a v roce 1989 byl také jedním ze studentských vůdců Sametové revoluce. Soudě dle internetu je Šimon Pánek také jedním z lidí, které by Češi nejraději viděli ve funkci prezidenta. Svou kandidaturu do příštích prezidentských voleb oficiálně odmítl, v našem rozhovoru ale přiznává, že do budoucna ji nevylučuje. Rozhovor ale není o politice. Šimona Pánka jsem se zeptal na to, jaký je život v neziskovém sektoru, jak se v něm poměřuje úspěch a proč by do něj měli vstupovat mladí lidé. Často totiž čtu články o úspěšných lidech z oblasti byznysu, sportu, umění a z dalších oblastí, jen ojediněle ale narazím na článek o někom, kdo zasvětil život pomáhání ostatním. Proto mě zajímalo, zda i neziskový sektor má svoje „success stories“ a jak si úspěch Člověka v tísni, který dnes pomáhá v 30 zemích a hospodaří s ročním rozpočtem kolem 1,5 miliardy Kč, vysvětluje sám Šimon Páne

Dneska je Apríl a řada médií vymýšlí vtipné historky pro pobavení svých čtenářů. My jsme se s Dostupným advokátem rozhodli nic nevymýšlet. Ba naopak, připravili jsme pro vás několik skutečně kuriózních dotazů, se kterými lidé chodí za advokáty. Všechny jsou skutečné a u všech vám zůstane rozum stát. Advokáti jsou mnohdy taková vrba. Lidé s nimi nechtějí jen řešit svoje problémy, ale také se před nimi vypovídat. Své o tom ví i Ondřej Preuss, který musel řešit třeba psa ve výtahu, výhru v loterii nebo pětikilové hlavy dětí. S čím ho klienti dokázali skutečně zaskočit? A jak se s takovými situacemi vyrovnává? Podívejte se na naše speciální video. www.dostupnyadvokat.cz rostecky.cz www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

V médiích se občas dočteme o tom, že nějaký český obchod sebral odvahu a expandoval na nový zahraniční trh. Co ale taková expanze obnáší, kdy je na ni e-shop připraven a v jakých trzích se skrývá velký potenciál? Přesně o tom byl rozhovor s Jardou Kauckým z ACOMWARE. Expanze na zahraniční trhy je jedním z nástrojů k zajištění rychlejšího růstu e-shopu. Každé rozhodování o potenciální expanzi by mělo začínat u zvážení přínosů a rizik. Rozhodnutí, zda a na kterém ze zahraničních trhů otevřít pobočku, by mělo předcházet několik základních kroků. V prvé řadě je potřeba provést analýzu trhu a konkurence, ze které zjistíte, jestli se e-shopu vůbec na nový trh vstoupit vyplatí. V další fázi je potřeba připravit obchodní a marketingový plán, tedy vytyčení konkurenčních výhod, kterými lze potenciální zákazníky přesvědčit, a strategie všech typů kampaní, do nichž budete po vstupu na trh investovat. Ve chvíli, kdy je jasné, že expanze dává smysl, je potřeba se zaměřit na zajištění logistiky a dalších služeb, jako je

Jak Češi vnímají politiky a jací jsou politici ve skutečnosti? Co je jejich úspěch na politické scéně stojí a měli by do politiky vstupovat i mladí? I na tyto otázky odpověděl šéfeditor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. Jindřicha Šídla asi není třeba představovat. Patří mezi nejvýraznější české novináře a komentátory. V médiích působí od roku 1992, kdy začínal v České deníku a nakonec se přes redakce Respektu, MF DNES, Hospodářských novin a přes Českou televizi dostal až do nynější role šéfeditora zpráv na Seznamu. Je rovněž držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky a Novinářské ceny. Popularitu si získal také na sociálních sítích, kde ho jen na Twitteru sleduje přes 160 tisíc lidí. Osobně jsem se mnohokrát setkal s názory lidí na politiku, které mi zdály až příliš „hotové“, než abych se na ně nezeptal někoho zkušeného a s nadhledem. Patří mezi ně třeba názor, že všichni politici jsou podvodníci a do politiky si chodí jen nakrást. Jiný názor zase zní, že český prezident je vlastně k ničemu nebo že volby rozhodují jen

Seth Godin říká, že marketing je o šíření myšlenek. Přijde mi ale, že většina českých e-shopů žádné myšlenky nešíří. Soutěží mezi sebou cenou a snaží se urvat jakéhokoliv zákazníka prostřednictvím cenových srovnávačů a PPC reklamy. Jenomže tím si pod sebou řežou větev. Když se bavím s diváky mých rozhovorů, často se setkávám s jedním tématem. Týká se marketingu e-shopů. Většina z nich je totiž velmi závislá na pár zdrojích - nejčastěji na cenových srovnávačích a PPC reklamě. Kdosi mi v minulosti řekl, že vytvořit si web a napojit ho na srovnávač není podnikání, přesto takto „podniká“ spousta lidí. Chtěl jsem vědět, proč tomu tak je a proč tak málo e-shopů chce udělat díru do světa. I mě napadlo, že to bude o penězích, ale ne vždy to tak musí být. Mnohdy i malé odlišení se od ostatních může přinést zajímavé výsledky, jenom se e-shopy nesmí zaměřovat jen na ty srovnávače a PPC reklamu, ale otevřít se i dalším nápadům. Jirka Chomát má s marketingem mnohaleté zkušenosti. Pracovat v Mall.cz a Seznam.cz a dnes j

„Téměř všechny firmy jsou teprve na začátku digitální transformace,“ říká hned na začátku expert na digitální inovace Filip Dřímalka. Podle něj mohou inovovat i malé firmy, přičemž právě inovace je mohou udělat těmi úspěšnými. Co to ale znamená v praxi? Neustále se na nás valí články o doručování zboží drony, komunikování se zákazníky prostřednictvím chatbotů, zavedení umělé inteligence do firem, samořiditelných vozech a o mnoha dalších pro mnohé ještě nepředstavitelných, přesto už v praxi často fungujících inovacích. Co z toho ale jsou jen pohádky pro dospělé a co skutečně čeká internetové obchodníky? Kdy se běžnému českému e-shopaři vyplatí investovat do inovací a podle čeho by se měl rozhodovat, co začne inovovat jako první? Filip Dřímalka přesně na tyto otázky odpověděl v našem rozhovoru, ve kterém přiznal i to, že by se měli bát nejen malí hráči, ale i ti největší, a že jednou přijde doba, kdy budeme všichni prodávat na jedné konkrétní platformě, která bude mít obdobu sociální sítě. Taková je budoucno

Stable.cz, jehož jednatelem je Tomáš Fiala, se už před rokem stal jedním z největších finančních podporovatelů Mladého podnikatele. Tomáš ale v roli inzerenta ale nezůstal. Už mnohokrát jsme si spolu vyměnili svoje podnikatelské a marketingové zkušenosti a zjistili jsme, že nás toho hodně spojuje. Podobně jako já i Tomáš v minulosti vedl vlastní magazín. Jmenoval se Florbal.cz, což předurčuje naši další podobnost - oba jsme v minulosti hráli závodně florbal. Spojuje nás ale třeba i to, že v podnikání nehledáme jen rychlý zisk a že peníze nejsou hlavní důvod, proč to děláme. Tomáše jsem musel vyzpovídat. Zajímalo mne třeba to, co musí hostingová firma udělat, aby se jí dařilo, a zda dokáže zákazníkům, kteří o ní zpravidla nejraději ani neví, nabídnout něco navíc a vydělat na nich více peněz (jak se to ostatně snaží dělat snad všechny e-shopy). Zmínili jsme ale i budoucnost hostingových služeb a Tomášovu minulost v populární investorské skupině Miton. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak se ze zaměstnance stát

„Já nejsem z doby startupů. Za nás se firmy zakládaly proto, aby člověk mohl svobodně něco dělat a aby vydělal peníze,“ začíná Tomáš Potěšil rozhovor, ve kterém odhalil, jak postupoval při prodeji své firmy B2B Group, jak ji na změnu vlastníka musel připravit a jak (ne)zvádl následnou integraci. Tomáš Potěšil založil digitální agenturu B2B Group v roce 2000. Po 15 letech ji celou prodal francouzské skupině Publicis a dnes se zpětně ohlíží za tím, co se v rámci prodeje firmy povedlo, co už nikoliv a jak probíhala integrace B2B Group do Publicisu. Co se v rozhovoru dozvíte? - Proč Tomáš firmu po 15 letech prodal a co si od prodeje sliboval? - Jak přemýšlel nad potenciálními kupci firmy? - Co zájemcům o B2B Group nejvíce vadilo a jak musel Tomáš firmu změnit? - Proč prodal 100% podíl a ne jen část? - Jak probíhala jednání o prodeji firmy a co všechno obnášela? - Jak se stanovuje cena prodávané firmy? - Co si Tomáš nechal zanést do smluv o prodeji firmy? - Jak probíhala integrace B2B Group do Publicisu? - Co b

KOMERČNÍ SDĚLENÍ: Provozujete spotřebitelské či marketingové soutěže? Jak se jejich právní regulace mění v roce 2017? Co si nově můžete odpustit? Platí to i pro on-line marketingové hry? Je tu další rozhovor z Právní poradny s Ondřejem Preussem z projektu Dostupný advokát. Regulace pořádání spotřebitelských soutěží se od začátku roku 2017 zásadně uvolnila. Spotřebitelská soutěž totiž není hazardní hrou, ale spíše marketingovým nástrojem. V novém zákoně o hazardních hrách, který loterijní zákon nahrazuje, tedy spotřebitelské soutěže vůbec nejsou upraveny. Co to znamená konkrétně: - Není tedy již potřeba omezovat výši výhry částkami 20 000,- Kč za jednotlivou výhru resp. 200 000,- Kč souhrnně v kalendářním roce. - Není potřeba soutěž registrovat na Finančním úřadě. - Není potřeba složitě eliminovat či obcházet náhodný prvek v soutěži. - Podmínkou však zůstává, aby taková soutěž nepodléhala žádnému vkladu. Jinak by se jednalo o hazardní hru. Nákup zboží ani účast na marketingové akci se však za takový vklad n

Zavezu.cz aktuálně patří mezi nezmiňovanější služby ve startupové komunitě. Mohou za to nejen vysoké ambice, první úspěchy u zákazníků, ale i odkoupení 17% podílu společností Seznam.cz. Princip Zavezu.cz je jednoduchý - je vlastně spolujízdou pro věci a vy si díky ní můžete přes mobilní aplikaci objednat převoz věci z místa na místo, vybrat si řidiče, sledovat, kde se zásilka zrovna nachází, a mnoho dalšího. Služba vznikla teprve loni, v ostrém provozu je teprve krátce, ale generuje první výsledky. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak vznikl nápad na založení Zavezu.cz? - Co je na budování podobné služby největší výzvou? - Kolik bylo do firmy zatím investováno peněz a kdy se očekává první zisk? - Kdo všechno za službou stojí? - Co zaujalo Seznam.cz a co si od spolupráce David slibuje? - Jak Zavezu.cz přistupuje ke svému marketingu? - Kdo je konkurencí Zavezu.cz a v čem se lidí od přepravních služeb? - Jak se vybírjaí převozníci a jak se získávají noví uživatelé? - Jaké má Zavezu.cz plány do budoucna? - Na co s

Jana Pěchová pracuje pro nevládní neziskovou organizaci SOS dětské vesničky, která pomáhá ohroženým dětem a která je součástí respektované mezinárodní organizace SOS Children's Villages International, která celosvětově zastřešuje činnost jednotlivých národních sdružení a působí ve 134 zemích světa. V České republice působí SOS dětské vesničky od roku 1969 a jen v roce 2016 pomohly 1264 dětem. Komu a jak SOS dětské vesničky pomáhají? - Podpora pěstounské péče - SOS přístav: Komplexní servis pěstounským rodinám starajícím se o opuštěné či ohrožené děti. - Krizová pomoc - SOS sluníčko: Okamžitá krizová pomoc zneužívaným, týraným a zanedbávaným dětem nebo dětem, o které se nemohou jejich rodiny na přechodnou dobu postarat. - Preventivní péče - SOS kompas & SOS kajuta: Preventivní odborná péče poskytovaná rodinám v nouzi ohroženým odebráním dítěte. - Následná péče - SOS kotva: Dům na půl cesty - pomoc mladým lidem z pěstounských rodin při vstupu do samostatného života. Jak můžete pomoci vy? Pomoci můžete t

Před několika dny se stal Petr Koubský ředitelem iCollege - vzdělávací akademie, která své studenty učí podnikat na internetu. Dá se ale něco takového naučit? Existuje recept na úspěch? A proč se na iCollege neučí online marketing? Petr Koubský je spoluzakladatelem iCollege, za kterou vedle něj stojí např. Jan Barta, Oldřich Neuberger, Ondřej Bartoš a řada dalších lidí. Petr také vydává magazín 067.cz, spoluzakládal a vedl Softwarové noviny a časopis Inside a vedle různých konferencí přednáší i na KIT VŠE a FF UK. Na stránkách iCollege stojí zajímavá věta: „Úspěšné podnikání není kouzlo, štěstí ani výsledek zázračného talentu. Je to především řemeslo, kterému se lze naučit.“ Zajímalo mne proto, zda se podnikání dá naučit a zda existuje recept na úspěch. Značnou část rozhovoru jsme ale bavili i o neúspěchu: „Neúspěch se v České republice hodnotí stále ještě dost přízně. Bývá stigmatizující. A nejenom z hlediska okolí. Všichni máme přehnaně silný pocit, že se o nás okolí zajímá. Většině lidí jsme úplně lhost

„Dneska vím, jak málo je potřeba k tomu, abys rozjel velkou mezinárodní firmu,“ říká v rozhovoru pro MladýPodnikatel.cz Šimon Payne, který v roce 2013 spoluzakládal globálně úspěšný startup LeadPages a z původně tří lidí se jeho tým rozrost na 160 a získal 38 milionů dolarů od investorů. Každý týden dostávám spoustu e-mailů od lidí, kteří chtějí, abych s nimi natočil rozhovor. Ten Šimonův se ale vymykal. Hned v úvodu mne zaujal názvem služby LeadPages, kterou jsem znal, a investicemi, které její tvůrci získali od investorů, ale nakonec je ani nepotřebovali. Jejich firma totiž byla od začátku až dodnes zisková. Ještě více mě ale zaujalo pokračování Šimonova příběhu. Z LeadPages nakonec odešel a začal se věnovat novému projektu, který pojmenoval ConvertPlayer a se kterým má velké plány. V rozhovoru vypráví, proč se pro odchod z úspěšné firmy rozhodl a jak by její úspěch mohli napodobit i ostatní. Šimon není další nadšený startupista s růžovými brýlemi. Naopak, sám se takovému označený vyhýbá: „My jsme neříka

Robert Čásenský patří mezi novináře, kterých si vážím ze všech nejvíce. Novinařině se začal věnovat v roce 1993, psal do Českého deníku, Denního Telegrafu a Lidových novin. Poté nastoupil do MF DNES, kterou od roku 2006 vedl jako šéfredaktor. Z MF DNES odešel poté, co ji v roce 2013 koupil Andrej Babiš, a založil úplně nový projekt, který pojmenoval Reportér. Ten vychází jako tištěný magazín, ale je dostupný i ve své webové a elektronické verzi. Věnuje se společenským, politickým a byznysovým tématům a přináší exkluzivní reportáže, rozhovory a odborné analýzy. Najdete na něm ale i originální povídky a eseje. První číslo Reportéra vyšlo 15. září 2014 a už obsahovalo reklamu prvních inzerentů. Robert v rozhovoru vysvětluje, co pomohlo začátky časopisu zafinancovat, jak získal první inzerenty a co mu dnes po čtenářské, ale i byznysové stránce funguje nejvíce. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak Reportér vznikal a proč se Robert nepřidal k něčemu již existujícímu? - Kolik založení takového magazínu stojí a jak s

Marek Vich je lektor mindfulness a CEO společnosti Mindfulness Club. Manažerům a podnikatelům pomáhá lépe zvládat stres, zlepšovat pozornost a budovat kvalitní mezilidské vztahy. V rozhovoru jsme si povídali, co to mindfulness je a jak dokáže pomoci i vám. Marek se také věnuje výzkumu na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, kde společně s Janem Burianem vytvořil a vědecky otestoval program Relational Mindfulness Training (RMT). Praxe Mindfulness je však především jeho osobní zálibou a intenzivně se jí věnuje na každodenní bázi. Mindfulness Club se zaměřuje na rozvoj mindfulness v organizacích a ve vzdělávání. Mindfulness se dá vysvětlit jako schopnost plně si uvědomovat, co prožíváme v přítomném okamžiku. Stovky vědeckých studií prokázaly přínosy cvičení mindfulness pro zvládání stresu, zlepšení pozornosti, rozvoj kreativity a budování kvalitnějších vztahů. A právě z toho důvodu je běžnou součástí rozvojových programů ve společnostech jako např. Google. Rolí Mindfulness Clubu je podporovat šíření tohoto př

Luboš Volkov je designér specializující se na návrh uživatelkých prostředí mobilních aplikací. Pracuje především pro americké klienty, jako je Netgear, United Health Care, Chrysler a Toptal. Byl prvním zaměstnancem-designérem firmy a dnes v ní vede 10členný tým, který má na starosti design vše firemních produktů. Jeho tým se skládá z designérů různých národností a různých zkušeností. Luboš proto v rozhovoru dokáže skvěle porovnat, jak se liší přístup českého designéra třeba od ruského a jak velký vliv na výsledek jejich práce má země, ve které se narodili. Nebavili jsme se ale jen o mezinárodním srovnání. Zajímal mne i Lubošův názor na české designéry a hledali jsme rozdíl mezi designéry v korporacích a ve startupech. Zmínit jsme nemohli ani nejčastější chyby českých designérů a základní dovednosti, které by rozhodně měli ovládal. „Designéři by měli být problem-solvers. Měli by být schopni najít řešení problému za jakoukoliv cenu,“ říká Luboš a dodává, že kdyby klient chtěl, aby se designér striktně řídil

Získat rozhovor s Filipem Podstavcem není jednoduché. Je totiž často na cestách a vedle linkbuildingu se věnuje i svému startupu Marketing Miner. Nakonec se to ale přeci jen povedlo a vznikl rozhovor, který by si měl pustit každý, kdo se zajímá o online marketing. Začali jsme cestováním. To jsme nemohli vynechat. Filip totiž nabyl zajímavé zkušenosti z cizích zemí a dokáže srovnat jejich zvyky s těmi našemi. Hodně lidí mi v minulosti řeklo, že cestování změnilo jejich pohled na podnikání i život obecně, a tak jsem se nemohl zeptat Filipa, zda se něco takového stalo i u něj. Pak jsme se ale pustili do linkbuildingu a Filip začal bez okolků střílet i do vlastních řad: „V Česku bys napočítal na jedné ruce počet linkbuilderů, kteří ti dokáží pomoct a odhadovat dopady své práce.“ S jakou přesností to linkbuildeři dokáží? A k čemu se Filip v rámci vyhodnocování své práce nepokrytecky přiznal? I na to došla řeč. Ta došla i na samotné klienty. „Většinou, když přijdeš ke klientovi, tak má o linkbuildingu zkreslenou

Na lidech, kteří opustili agenturní svět a vydali se na volnou nohu, je zajímavých mnoho věcí. Mimo jiné i to, že z pozice zaměstnance, který se většinou specializuje jen na předmět svojí činnosti, se dostali do pozice vlastního marketéra, accounta, obchodníka i účetního. Jak podobnou změnu zvládla copywriterka Zuzana Veselá? Zuzka pracovala v Mladé frontě a poté nastoupila do agentury H1.cz (o tom, jak se H1.cz vyvíjí a jak řeší odchody svých odborníků nejen na volnou nohu, jsem si povídal se CEO firmy Filipem Kahounem). Před necelým rokem se vydala na volnou nohu. Je vystudovaná právnička, je mi 29 let, je svobodná, bezdětná a žije v Praze. Alespoň to o sobě píše na svém webu. Jako ideální čas na přechod na volnou nohu ale vnímá něco úplně jiného: „Záleží na cílech každého člověka. Pokud chcete studovat vysokou školu, dodělejte ji, a potom si zkuste někde alespoň chviličku být zaměstnaní.“ Zuzka sama přiznává, že si ještě v mnoha věcech není jistá. Na začátku ji trápil strach, že se nezvládne uživit a ne

Petr Mára patří mezi největší české odborníky na Apple. Věnuje se mu už 22 let a rukami mu prošly tisíce jablečných zařízení. V rozhovoru jsme mluvili o tom, proč už Apple nepřináší tolik inovací, jak se mu daří vydělávat peníze a co od něj můžeme očekávat v budoucnu. „Apple žije v budoucnosti. Máte dvě varianty, jak přistupovat ke tvorbě produktu. Buď si budoucnost vytvoříte a ovládnete ji, nebo budete reagovat na to, co se děje v okolí,“ popisuje Petr Mára strategii Applu v debatě, proč firma odstraňuje oblíbené funkce svých uživatelů - třeba klasické USP porty, MacSafe nebo proč MacBooky stále nemají dotykové displeje. Budoucnost Apple vidí i ve využití jednotlivých zařízení. Podle Petra už řada běžných uživatelů nepotřebuje investovat do notebooku a vystačí si s tabletem. Narazili jsme i na cenu: „Pokud budete zákazník, který kupuje produkty podle porovnání hardwarových specifik a ceny, tak si Apple nikdy nekoupíte,“ říká Petr s tím, že kdyby byl Apple levnější, měl by celý trh. Jenomže on není pro kaž

Přináším první díl rozhovorů ze série Dobrovory - rozhovory s lidmi, kteří konají Dobro. Kateřina Wich z projektu Radost dětem vám ukáže svět, ve kterém peníze nehrají první roli: „Ať už poskytneme finanční částku, vezmeme děti někam, kde vždycky chtěly být, přineseme jim dárek, přijdeme za nimi s nějakou známou osobností, kterou chtěly vždycky poznat, tak jim uděláme radost.“ Radost dětem je charitativní projekt určený především dětem po náročné onkologické léčbě, handicapovaným dětem, dětem z dětských domovů a dalším dětem, které potřebují pomoct. Jeho hlavním posláním je děti pobavit, rozesmát a udělat jim lepší den. Zakladatelkou a ředitelkou projektu je Kateřina Wich. Ačkoliv by nemusela, investuje do projektu svůj čas a peníze a často se setkává s momenty, které by jiní možná nerozdýchali. Sama přiznává, jak je pro ni těžké získávat nové finance na aktivity projektu. Zároveň ale dodává, že pomoc nemusí být nutně finanční: „Myslím si, že se máme všichni velice dobře. A v každém z nás se najde něco, kd